Článok o profesionálnom prístupe, skvelých podmienkach a výborných úspechoch anglického "amatérskeho" boxu.
Vo svojej boxerskej kariére som nemal šťastie na Angličanov. Na jednom zo svojich prvých seniorských turnajov na Cypre som síce zdolal Danyho Angusa, no o niekoľko rokov neskôr som v boji o medailu na M-EÚ prehral v írskom Dubline s Bradley Saundersom (účastník OH, medailista z MS, ktorý je spomínaný aj v tomto rozhovore). Oveľa nešťastnejšia však bola prehra na Olympijskej kvalifikácii 2008 v Pescare, kde ma od účasti na OH delil jediný zápas. V ňom som neuspel proti Angličanovi Billy Joe Saundersovi. Billy Joe vyhral na body, vyhral zaslúžene, na OH do Pekingu cestoval on, ja som ostal náhradníkom. Tento rozhodujúci zápas bol 5 zápasom v priebehu 5 dní v Pescare. Po štyroch ťažkých dueloch som sa snažil skoncentrovať na ten posledný piaty ako sa len dalo, no bol som na to len sám spolu s mojím trénerom - otcom Tiborom Hlavačkom. Okolo Billyho sa motali stále traja tréneri, fyzioterapeut i športový psychológ. Angličania si rozložili svoj "rozcvičovací stan" hore na tribúne, kúsok od miesta, kde som sa na všetky zápasy pripravoval. Iba ticho som im mohol závidieť tú profesionalitu, ktorú okolo seba mali. Nakoniec sa mnohí z nich tešili z postupu na OH, mne ostal "čierny peter".
Tento rozhovor, ktorý som prevzal zo stránky Lukáša Konečného - www.profiboxing.cz ma naozaj zaujal. Nie len preto, že ide o Angličanov, ktorých profesionalitu som videl na vlastné oči v praxi. Nie sú to len Angličania, ktorí majú perfektné podmienky, míle vzdialené tým našim. Tento článok, resp. rozhovor s hlavným anglickým koučom Vám ukáže rozdiel, aký je medzi našimi podmienkami pre box, a tými svetovými. Niektorým ukáže aj to, že amatérsky box na vrcholovej úrovni nemá s amaterizmom nič spoločné. Preto treba oceniť každý úspech našeho boxera, ktorý sa dokáže presadiť proti boxerovi zo svetovej špičky, či už je to Angličan, Maďar, Talian, Rus, Číňan, či boxer USA. Treba si ceniť boxerov, ktorý napriek tomu, že ani z ďaleka nemajú také podmienky ako medzinárodná konkurencia, na sebe tvrdo makajú a dokážu sa presadiť. Verme, že ich bude čoraz viac a že sa raz aspoň trochu priblížime podmienkam, ktoré má svetová konkurencia.
V neposlednom rade rozhovor aj ukáže mnohým našim boxerom, čo je to disciplína, životospráva a profesionálny prístup. Napriek tomu, že nemáme také podmienky sa dá z mnohých vecí zobrať pozitívny príklad. Vec životosprávy totiž nie je len záležitosťou peňazí...
Rozhovor prevzatý z www.profiboxing.cz:
Dnes už toho nezbylo moc amatérského na britském amatérském boxu.
V pozadí nedávného úspěchu na olympiádě Amira Khana a Jamese DeGala, stojí UK Sport, (spolufinancováno Exchequer a Národní loterií) který poskytnul britské amatérské asociaci £8,9 milionů liber, rozpočet na 4 roky a to s jediným posláním, dovézt medaile z důležitých, mezinárodních utkání - především pak z Londýnských Olympijských her v roce 2012.
Dříve, britští boxeři museli na půl úvazku pracovat a do toho boxovat. Boxovali s ostřílenými závodníky z bývalých komunistických států, většinou s nepříznivým výsledkem. Nyní je to vybraný elitní tým, jsou na plný úvazek, trénováni vrcholovými národními trenéry, v nejlépe vybavených boxerských tělocvičnách v Británii a jsou podporováni nejkvalifikovanějšími, nejzkušenějšími, sportovními odborníky v zemi.
Sídlo mají v anglickém institutu sportu v Sheffieldu. Program také podporuje ženský box. A všichni doufají v olympijské zlato a slávu.
Výkonný ředitel Robert McCracken a jeho kolegové, kteří byli společně na evropském šampionátu a objeví se na hrách Commonweatlhu v Delhi, udělali rozhovor s časopisem Boxing Monthly o jejich plánu jak dosáhnout úspěchu.
BM: Povězte nám stručně jak jste se stal součástí britského týmu?
RM: Když byl ještě Kevin Hickey (předchůdce) ve vedení, přišel jsem s nějakými nápady. Když Kevin odešel, setkal jsem se s Derekem Mappem (předseda britské boxerské asociace) a zjistili jsme, že máme stejné vize, jak věci posunout k lepšímu.
Jakožto výkonný ředitel mám poslední slovo ohledně všeho, ale Derek a jeho výbor byli skvělí a dali věci dohromady a já se nyní mohu soustředit na trénování, což je moje vášeň. Je to těžká práce, která zabere hodně času, ale trénuji nejlepší boxery v zemi. Je to úžasná pozice.
Jakožto hlavní trenér mužstva, jsem si vybral pět trenérů, s kterými jsem chtěl pracovat - všichni jsou velmi zkušení a zcestovalí. Richie Woodhall (bývalý WBC super šampion střední váhy) dochází 2x týdně, aby nám pomohl. Důležité je, aby boxeři udržovali kontakt s trenéry boxerských klubů, s chlapy, kteří se vypracovali až právě sem.
Ale určitě si nezasloužím všechen obdiv, když vyhráváme medaile. Poznávat umění sportu bylo též velmi důležité. Nejsem fyzioterapeut nebo odborník na výživu a asi také nikdy nebudu. S podporou celého personálu, tvoříme tým. Například, náš odborník na výživu hrál důležitou roli v Rusku (na evropském šampionátu, kde Anglie vyhrála tři stříbrné medaile a jednu bronzovou), udržet energii ve správné rovnováze.
Také jsem velmi zavázaný za podporu Paula Kinga (CEO amatérské boxerské asociace Anglie), který je velmi zkušený, velmi uznávaný a může mi poskytnout kontakty kdekoliv na světě.
BM: I když jste bývalý reprezentant Anglie, vyhrál jste stříbrnou medaili na světovém šampionátu v roce 1990, v oblasti amatérského boxu jste se nepohyboval skoro dvě desetiletí, kromě toho, že jste přijal tuto pozici. Neustále nám někdo připomíná, jaký je rostoucí rozdíl mezi amatérským a profesionálním boxem, ale vy i přesto dále trénujte Carla Froche a ostatní. Jak těžké je se pohybovat mezi ametery a profi?
RM: Návrat do kol 3-3, to hodně ulehčilo. 4-2 jsou fajn pro ženy, ale pro elitní tým seniorů by to mělo být 3-3. Mají dostatek času na to, aby si zaboxovali, přemýšleli a zápasili. Musíte být fyzicky i duševně nepoddajný. Tímto se to trochu posunulo k profesionálnímu boxu a je to také více požitek pro diváky. Opravdu to dává smysl. Nevidím v tom žádný problém.
BM: Jak probíhá výběr nováčků?
RM: Nejdřív, musí děti uspět v národních přeborech. I když sice mají talent, nemůžeme vybírat děti, které jsou neustále někým poráženi.
Poté, pozveme národní radu, aby nominovali ty nejlepší, ve věku od 16-ti let a zúčastnili se 6-8 týdenního vyhodnocování. Na konci, máme vybrány potencionální adepty na olympijské hry a pozveme je do rozvojového týmu. Věřím, že je to takto opravdu spravedlivé.
Pak po nějakém čase, je nechám, aby se rozhodli, zda jejich potenciál je na olympiádu, evropské nebo světové šampionáty.
BM: Konečně umožňuje vybavení a systém jaký máme, našemu elitnímu amatérskému týmu, boxovat na stejné úrovni s Rusy a Kubanci?
RM: Ano právě, za mých časů, amatéři na mezinárodní zápasy sice trénovali 3x týdně a každý druhý týden byli v Crystal Palace, ale mezitím pracovali na plný úvazek. My se snažíme jim ukázat jak trénovat, ale i jak odpočívat. Zůstávají v hotelu přes ulici.
Možná se jim říká amatéři, ale jsou to opravdoví profesionálové.
Pokud jste v našem programu, máte obrovské šance naplnit svůj potenciál. Je to opravdové dobrodružství, jste zajištění, máte šanci cestovat po světě a vyhrávat medaile - tomu říkám život.
Musím říct, že všichni kluci jsou opravdu výborní, zdvořilí. Váží si toho, že je to jejich jediná šance, aby si splnili svůj sen. Jsou si vědomi pravidel, ale disciplína tady opravdu není problémem. Je tady příjemná atmosféra. Hodně se nasmějeme, ale když je třeba makat, tak na prostě jdeme. Kluci chtějí především jít na olympiádu a něco dokázat.
BM: Vypadá to, že celý projekt je opravdu naplánovaný.
RM: Ano, tak to opravdu je a mělo by to tak být. UK Sport nám nastavil cíle. Na evropské šampionáty jsme měli cíl 2-3 medaile, na Moskvu si myslím, že to bylo trochu moc. Ale zaznamenali jsme nejlepší úspěch za posledních 60let. Také jsme se zúčastnili spousty vybraných turnajů. Vyhráváme medaile v Rusku. Ano, samozřejmě jednou můžeme být nahoře a jednou dole, ale neustále se díváme dopředu.
Taktéž financování boxu je velmi spravedlivé, jak jen může být. Je to propojeno s výhrami na zápasech a záleží na tom, kolik medailí boxeři vyhrají. Zlato a stříbro na velkých utkáních patří do fondu A (£26.600 za rok), dále pak to jde dolů a to je to fond B (£20.000) a C (£13.600). Čím více jsou chlapci úspěšní, tím více mají šanci zvýši si svůj příjem.
BM: Je zde nebezpečí, že by politika, která na důležitých zápasech převládá, mohla vaše cíle ohrozit?
RM: Ano, i to se může stát, kdo ví, těžko říct takto dopředu co bude. My stále dále budeme trénovat a dělat ty správné volby ve výběru účastníků a zápasit. Vyhrajeme co nejvíce medailí, získáme co nejvíce zkušeností a budeme si to užívat. Nechceme nic zadarmo.
Systém bodování se neustále mění, musíme tedy být neustále na pozoru a sledovat co naši sudí a rozhodčí chtějí. To je také důležité, abychom uspěli. Je hezké vyhrávat medaile, ale hlavní je, že děláme pokrok a že chlapci naplňují svůj potenciál.
BM: Co je nejtěžší na této práci?
RM: Se spoustou kluků se stanete přáteli a pak po nějakém čase, pokud nedosáhli toho, co se od nich očekávalo, je na řadě další. To může být samozřejmě zklamání, ale oni to chápou. Kdokoliv je zrovna úspěšný, vždy ví, že ho někdo může zrovna ohrožovat.
BM: Na začátku října, tým Anglie bude na Commonwealth hrách v Delhi. V roce 2006 v Merlbourne, vyhrál pět zlatých medailí. Jaké máte tentokrát očekávání?
RM: Odmítám si stanovit cíle. Získáme prostě tolik medailí, kolik jen můžeme. Ale jsem si opravdu jistý, že se nám bude dařit.
Jsme silný tým. Máme olympioniky Khalida (Yafai) a Brada (Saunders), kluky, kteří již vyhráli důležité medaile, také Iana Weavera a talentované mladíky, kteří mají šanci ukázat co v nich je.
Předtím jedeme na soustředění do Thajska a tam připravíme naše kluky jak je třeba. Před evropským šampionátem jsme jeli do Francie a nedávno jsme měli americký tým, který s námi trénoval v Sheffieldu. Na těchto soustředěních se kluci soustředí na techniku a mají šanci si otestovat různé styly. Opravdu je to nabije, je to skoro jako být na zápase.
BM: Po tomto turnaji vše bude zřejmě přizpůsobeno olympijským hrám v Londýně 2012 a bude vybráno co nejvíce potencionálních vítězů...
RM: Samozřejmě, abych byl upřímný, když jsem začal, měli jsme opravdu malý výběr na olympiádu v roce 2012, ale trochu jsme to dohnali. V lehkčích vahách máme s Rusy šanci. Jsou napřed v těžké váze, ale máme ještě 2 roky, to můžeme dohnat.
Kromě velmi zkušených kluků jako je Khal a Bradley, máme velmi talentované mladíky a dveře stále otevřené pro nové zájemce. Je ten správný čas je posílat na zápasy a dát jim šanci, aby naplnili svůj potenciál. Příští rok (2011), je světový šampionát v Azerbajdžánu, kde se čtvrtfinalisté automatický kvalifikují na Olympiádu. Potom je další kvalifikace v Istanbulu.
Naděje na úspěch je značná. V mnoha kategoriích máme dva nadějné chlapce, v některých dokonce i tři....Máme Khalida a Andrewa Selbyho (bronzová medaile na evropském šampionátu)...Pak máme Luka Campbella (2008 evropský bantamový šampion) a Iana Weavera (finalista na evropském šampionátu 2010) a možná Gamal Yafai (evropský šampionát 2010, bronz)..Dále máme Scotta Cardla (čtvrtfinalista na světovém šampionátu 2009) proti Bradleymu Saundersovi (výherce na světovém šampionátu 2007). Kdokoliv se udrží nahoře, bude tlačen dopředu, tak jak jen to bude možné.
Děláme pokroky a ještě k tomu máme 2 roky, abychom nabrali další zkušenosti, věřím, že máme dobrý tým, o tom nepochybuji.
OSAZENSTVO:
Ian Pyper (kondiční a silový trenér)
„Mým cílem je, aby boxeři byli fyzicky zdatní jak jen to jde, v rámci jejich kategorie. Silové lekce pomáhají předejít zranění.
„Od té doby co jsou kola 3-3, boxeři musí být víc fit a silnější. Většinou jsou naši zápasníci mladší oproti mužům z východní Evropy s kterými zápasí, takže musíme zvýšit jejich fyzický vývoj.
„Každé ráno, mají lekci v posilovně, která trvá 40 minut. Zvedají váhy, také mají cvičení, kdy používají jejich vlastní sílu a hodně pracují s medicinbalem. Zatímco se základní boxerská cvičení soustředí na horní část těla, děláme samozřejmě také hodně cvičení na práci nohou:běháme po schodech, skákání, překážky.
„Každý den, porovnáváme jejich výkon s tím předchozím a s výkony ostatních. Když jsme s tím začali, klukům se to moc nelíbilo. Nicméně, stalo se to součástí jejich tréninku a stali se soutěživými".
Rob Gibson (výkonný analytik)
„Natáčím lekce sparingu, soustředění, všechny utkání, abychom si udělali představu o našich soupeřích. Naše filmotéka je opravdu dobře vybavená.
„Pak přichází důležitá součást a to je analýza samotná. Podíváme se na soupeře, na ty údery, které mu získávají nejvíce bodů a na kombinace, na to jak zvládají klasickou pozici a pozici z leva. Také zkoumáme jejich dynamiku. Mají rychlý nástup? Silný závěr? Jdou spíš na tělo nebo na hlavu?
„Pak tyto informace předávám technickým trenérům, aby projednali plán zápasu. Pokud tvůj soupeř jde cestou ABC, tak ty musíš nastoupit s XYZ, abys ho mohl porazit. Nechápu, že profesionálové nepoužívají tu samou taktiku, když do všeho investují tolik peněz."
Chris Marshall (sportovní psycholog)
„V tomto elitním týmu, většina chlapců je technicky a takticky na profesionální úrovni. To co se ale děje v jejich hlavě, to je to, co je důležité.
„Na začátku, uděláme profil každého člena našeho mužstva, abychom identifikovali oblasti jako je síla a jeho budoucí vývoj. Potom nastavíme plán tréninku, abychom boxerům pomohli maximalizovat jeho výkon v utkání. Také se zaměřujeme na to, aby se naučili maximalizovat svůj potenciál jak jen to jde. Každý tyto informace přijme jiným způsobem, to záleží na jejich osobnosti.
„Úzkost může ohrozit každého zápasníka. Abychom tto omezili co nejvíce, stanovíme odpovídající rutinu, aby umožnila zápasníkům si přivyknout na situaci, která se stala předtím. Důsledná příprava vede k dobrému výkonu.
„Před každým zápasem, je setkání se mnou a trenéry, kde se probírají taktiky a jaký podat výkon. Také máme setkání po zápase, kde se probírá, co šlo hůře a co lépe, co se může zlepšit a jak na tom pracovat.
„Možná se tím zlepší jen o 1% a v zápase to bude hodnoceno o 1 či 2 body , což může být rozdíl mezi stříbrnou a zlatou medailí, ale také to nemusí znamenat vůbec nic".
Ian Gatt (hlavní fyzioterapeut)
„Mojí hlavní povinností je předcházení zranění a péče o zranění. Nejběžnějšími zraněními jsou ruce a zápěstí. Je známo, že právě tam slabé místo. Opakované údery mohou způsobit trauma. Naše ruce nebyly k tomuto předurčeny.
„Zavedením neobvyklé formy obvazování rukou – přidáním pěny okolo kloubů – a tím, že se posiluje síla rukou při tréninku, se opravdu snížila možnost, aby zápasník byl zraněn či vyřaze.n„Účastním se velkých zápasů, abych každému boxerovi ovázal ruce a ohlídal jakoukoliv bolest, protože hodně boxerů zápasí, i když nejsou 100% fit. Zranění identifikujeme předem a snažíme se minimalizovat bolest, aby mohl zápasník projít turnajem.
„Tito kluci amatéři jsou spíš profesionálové víc než kdokoliv jiný v zemi.
Mark Ellison (výživa poradce)
„Snažím se, aby kluci při své váze byli co nejsilnější jak jen mohou být. Je prací nutričního poradce, aby se ujistil, že zápasníci jsou dobře hydratovaní a po každém treningu jsou znovu nabytí energií. Průzkumy také ukazují, že potrava, má velký vliv na předcházení nemocí a zranění. Vyřadili jsme některé běhání.
„Když se kluci vracejí domu na víkend, doporučujeme jim, aby si dali jeden den oddych. Je důležité, aby byli psychicky vyrovnaní, jinak ztratí koncentraci.
„Po problémech, které byly uveřejněny v minulosti, netolerujeme žádné úlevy kolem jejich váhy. Každý týden, procházejí testováním moči, abychom kontrolovali jak jsou hydratovaní. Také se denně váží, a vědí, že když by byli mimo, že budou vyhozeni (z mužstva)".
Dan Salcedo (lifestyle poradce)
Moje tři hlavní oblasti se soustředí na kariéru, vzdělání a dovednosti. Chlapci k nám často chodí velmi mladí a bez zkušeností. Předtím, někteří odcházeli spíš s ničím než s medailemi. Snažíme se jim dát kvalifikaci a také sportovní zkušenosti.
„UK Sport poskytuje £1.000 pro každého boxera na vzdělávání. Máme vzdělávací program, se zaměřením na box, ale hodně kurzů se odráží v každodenním životě.
„Máme také lekce na takové základní věci, jako je vedení rozpočtu, daně, sestavení životopisu a media trénink. Podporujeme význam toho, jak je důležité být oddaný, slušný, přesný, atd. Aby, až nás opustí, měli šanci najít si práci".
přeložil StandaS.
